Page 11 - LUCKY_9
P. 11

11


            Vychovávala Marie Terezie své děti bez lásky?




              Povinná školní docházka je určitě první věc, která vás napad-
              ne, když slyšíte jméno Marie Terezie, je to ovšem pravda?
              Znáte i další Terezínské reformy? Tato jediná vládkyně na čes-
              kém trůně, zvládla porodit šestnáct dětí a do toho vést válku.
              Marie Terezie byla nejstarší dcerou císaře Karla VI. a Alžběty
              Kristýny Brunšvické. Karel VI. neměl mužského potomka, a
              proto zařídil u svých kolegů panovníků podporu nástupnictví                                                 foto: internet
              v ženské linii. Takzvanou Pragmatickou sankci. V tu dobu ješ-
              tě nikdo netušil, že se na ni po smrti Karla VI. zapomene.
              Na trůn Marie Terezie usedla už ve dvaceti třech letech, po
              smrti Karla VI. roku 1740. Už v tu dobu za sebou měla tři porody a dvě úmrtí svých dětí. Ze začátku pro
              ni bylo vládnutí jako křest ohněm, chybou od jejího otce bylo, že ji nezasvětil do věcí státních, neměla
              vůbec ponětí, co se kolem ní děje.
               Nástupnictví Marie Terezie bylo důvodem válek o rakouské dědictví. Ve válce, která se ze začátku zdála
              ztracená, si Marie Terezie nevedla vůbec špatně a stihla při ní porodit šestnáct dětí. Někdo má problém
              klepat si na hlavu, a přitom si hladit břicho, natož mít doma vlastní školku, a ještě vést válku. Marie Te-
              rezie porodila pět synů a deset dcer, přežilo jich pouze deset.
               Neměla dostatek sil vychovat všechny děti. Proto je svěřila guvernantkám. Ty před nástupem do práce
              dostaly přísné školení. Marie Terezie chtěla držela své děti zkrátka. Nesmělo se je mazlit, držet za ruku,
              nemohlo se jim pomoci s oblékáním a už vůbec ne žvatlat na ně, nebo dělat jakékoliv obličeje.
               Hlavním cílem, o který panovnici šlo, bylo zachovat celistvost habsburské monarchie. I z tohoto důvo-
              du začali takzvané Tereziánské reformy, které nás obklopují doteď. Potřebovala získat nějaké finance
              na sestavování vojska a udržování stálé armády o síle 108 000 mužů. Kladla si v hlavě otázku, jak vzít a
              nekrást? Proto zavedla válečné daně. Díky nim mohla stále financovat armádu.
               Kvůli daním byla potřeba evidovat lid. Proto Marie Terezie přišla roku 1754 s dalším vynálezem, kterým
              bylo sčítání lidu. S tímto přišlo i číslování domů, za který také vděčíme Marii Terezii. Představte si, že
              kdybychom někomu psali adresu a místo Větrná 15, bychom napsali, žlutý dům, třetí z leva, stojí před-
              ním velký listnatý strom.
               Přidaly se k tomu soupisy půd a tato trojice sčítání lidu, půd a číslování domů se začala nazývat Terezi-
              ánské katastry. Marie Terezie se snažila jít s dobou, proto neotálela a zavedla modernizaci obdělávání
              půdy. Díky tomu se více začalo dařit bramborám, které byly tou dobou velkou pochoutkou.
               Když se dařilo úrodě, byla nabídka i poptávka. Jenže v penězích byl stále zmatek. Aby ekonomika rostla,
              zavedla Marie Terezie jednotnou měnu, a dokonce vyšly první papírové peníze, takzvané bankocetle.
               Konečně se dostáváme k nejznámější Terezínské reformě. Je chybné myslet si, že Marie Terezie zavedla
              povinnou školní docházku. Založila pouze její základy. Ze začátku to tak nebylo vůbec myšleno. Marie
              Terezie v roce 1774 vydala Všeobecný školní řád. S ním byla stanovena všeobecná vzdělávací povinnost,
              nikoli prozatím povinná školní docházka, pro chlapce i dívky na šest let.
               Dívky se do té doby vzdělávat nemohly, proto v té době byla projevena velká radost. Ty ovšem do škol
                                                     až do roku 1780 nedocházely, až poté se začaly dělat první dívčí
                                                     třídy a postupem času i společné vyučování dívek i chlapců, které
                                                     známe teď.

                                                          Marie Terezie měla pod kloboukem (spíš tedy pod parukou) a
                                                     bylo jí jasné, že na tak malý počet škol, který prozatím byl, a na
                                                     tak malý počet učitelů je až moc dětí. Proto se první roky docház-
                                                     ka nehlídala. Cílem bylo postupem času zvýšit úroveň školství
                                                     a účasti. Již roku 1778 bylo vydáno nařízení, že žádný řemeslník
                                                     nesmí přijmout učedníka, který nemá splněné alespoň dva roky
                                                     školní docházky.

                                                                                              Tereza Havlová


            foto: internet
   6   7   8   9   10   11   12   13   14   15   16